Hlíva ústřičná, miskovitá - citrónová, plicní a kříženci hlívy   

Hlíva je kosmopolitní rod. Vyskytuje se ve všech zeměpisných šířkách a vegetačních pásech obou polokoulí. Její podhoubí osidluje většinou dřevo listnatých stromů. V zemích Jihovýchodní Asie je nejpěstovanějším druhem hub a úspěšně nahrazuje někdy nedostatkové maso. Velkou výhodou hlívy je, že existuje pestrá škála druhů, která se liší barvou (žlutá, černá, hnědá, světlehnědá a dokonce růžová), ale i tolerancí vůči teplotám. Významné jsou i rozdílné chuťové vlastnosti jednotlivých druhů hlív. Chladnomilné druhy hlív mají silnější a tužší dužninu. Teplomilné hlívy mají dužninu tenčí a plodnice jsou křehčí. Z plodnic, zejména chladnomilných druhů hlív, jsou použitelné jen klobouky, protože třeně jsou velmi tuhé. Ale vyhodit třeně je škoda, neboť obsahují více glukanů než klobouky.

Specifikace a léčebné účinky 

Zvýšený zájem o hlívu přinesli nové poznatky o významných léčivých vlastnostech této houby. V tomto je hlíva srovnatelná s Sii take, jejíž léčivé vlastnosti jsou známy po několik staletí. Tak jako řada dalších léčivých hub obsahuje i hlíva specifický β-d-glukan nazývaný pleuran, který aktivuje buněčný imunitní systém. Glukany z hlívy obsahují protivirové a protizánětlivé vlastnosti a  přispívají také ke snižování cholesterolu. Jinou  zajímavou skupinou aktivních látek  v hlívě jsou terpeny s antibiotickou a protirakovinnou aktivitou, které houba dovede syntetizovat.  V plodnicích hlívy je také lovastatin - látka patřící do skupiny statinu významně odbourávající cholesterol z krevního séra. Tento fakt byl také potvrzen v pokusech s podáváním sušených plodnic hlívy pokusným zvířatům, kdy byly sledovány změny v obsahu „špatného" HDL cholesterolu. Zjistilo se, že při této dietě obsah cholesterolu poklesl. Cholesterol snižuje i působení dietetické vlákniny, kterou u hlívy tvoří především chitin a z něj alkalickou hydrolýzou vznikající chitosan. Obě tyto složky mohou být také zodpovědné za zachycování cholesterolu i jeho produktů (kyselina žlučová). Z plodnic hlívy byly izolovány látky zvané lektiny,  mající antibiotické a antifungální vlastnosti.

• Působí proti zánětlivým onemocněním, proti virovým, bakteriálním a plísňovým onemocněním. Působí příznivě při léčbě hemoroidů, křečových žil, bércových vředů, popálenin, ekzémům a kožních alergiích.
• Působí preventivně proti rakovinným onemocněním, proti radioaktivnímu a UV záření.
• Působí na snižování cholesterolu v krvi a působí také preventivně proti ateroskleróze a srdečním onemocněním.
• Při snižování cholesterolu v krvi, se doporučuje denní dávka 3-9 g sušené hlívy a čerstvé se musí počítat s desetinásobkem (Váňa 2003).

Zdroj: „Kuchařka jídel z exotických a léčivých hub" od ing. Ivana Jablonského CSc.

Prodej:  Sadby   Substráty   Recepty  Pěstitelská poradna