|
Ucho Jidášovo  Houby tohoto rodu se pěstovaly v Číně již v 6. století n.l.. Rod ucho zahrnuje druhy rostoucí ve všech pásmech naší planety. Houby měly lidové názvy, připodobňující plodnice chrupavčitou konzistencí lidskému uchu. Právě pro podobnost s lidským boltcem je pro rod též užíván název boltcovitka. Plodnice není rozlišena na klobouk a třeň, je boltcovitého, různě zprohýbaného tvaru. Dorůstá velikosti 3-10 cm, je částečně průsvitná, světle nebo sytě hnědá, někdy až fialově načernalá. Při pěstování se používá podobného postupu očkování i prorůstání jako u shiitake. V kuchyni  Sušené plodnice namočené do vlažné vody rychle nabudou původního tvaru. Postrádají typickou houbovou chuť, ale jsou oblíbené pro svojí křupavou texturu, kterou neztratí ani po několikahodinovém varu. Dalším kladem této houby je fakt, že její výtrusy - spory nezabarvují pokrmy, především polévky a omáčky. S ohledem na tyto vlastnosti se přidávají do polévek nebo do salátů asijské kuchyně. Před vložením do salátu se suché plodnice pouze namočí do vroucí vody a potom nakrájejí, aniž by se vařily. Složení a léčebné účinky V literatuře se uvádí, že boltcovitky obsahují mimo bílkoviny a minerální látky (draslík, vápník, hořčík, fosfor, křemík a sodík) také cukry, tuky a důležitou vlákninu, která je nutná při redukčních dietách. Ve 100 g sušené houby nalezneme - 3500-4000 kcal, 5 g zmiňovaných minerálů, bílkoviny 14 g, tuk 1 g, 66 g cukrů a 4,5 g vlákniny. Prodej: Sadby Substráty Recepty Pěstitelská poradna
|
