Houževnatec jedlý (Shiitake)

Shiitake je po hlívě a žampiónu nejrozšířenější pěstovanou houbou na světě. Japonský název "shiitake" pochází od pojmenování stromu Passania cuspidata zvaného v Japonsku shii a slova take, což je obecné pojmenování pro houbu. Plodnice shiitake mají klobouk o průměru 5-12 cm. Dužnina je pevná, bílá, s příjemnou houbovou chutí. Podle vzhledu plodnic shiitake znalci rozdělují na 2 základní typy. První typ „donko" má silnější dužninu, výrazně rozpraskaný povrch klobouku a je pro svoje vlastnosti považován za kvalitnější a dražší. Druhý typ  shii take „koshin" má klobouk se slabší dužninou a méně rozpraskaným povrchem.

V současnosti se pěstuje v Jihovýchodní Asii (Japonsko, Čína, Vietnam, Korea) na pilinách listnatého dřeva, drcené slámě nebo drcených kukuřičných vřetenech obohacených různými organickými či anorganickými přídavky.

Specifikace a léčivé účinky 

Plodnice shiitake obsahují bílkoviny, vitamíny, minerální látky a řadu léčivých látek. Množství těchto složek v plodnicích je dáno použitým kmenem i způsobem zpracování hub. Plodnice obsahují 85-95 % vody, 9 základních aminokyselin, především leucin a lysin. V sušině obsahují plodnice 43-78 % sacharidů. Z celkového obsahu 2,6-6,5 % minerálních látek v sušině tvoří nejvyšší podíl vápník, fosfor, železo, sodík a draslík. Z vitaminů skupiny B to jsou thiamin, riboflavin, niacin a kyselina pantotenová. O léčivých účincích shiitake se v Číně a Japonsku ví po několik staletí. V roce 1975 byl izolován a distribuován první lék posilující imunitní systém - lentinan (β-D-glukan). Při léčbě osob postižených výbuchem atomové bomby v Hirošimě bylo zkoušeno mnoho podpůrných látek a jako nejúčinnější se ukázaly plodnice této houby. Později se zjistilo, že látkou omezující vlivy radiace na lidský organismus byl právě lentinan. Ten také podporuje tvorbu bílých krvinek. Druhou významnou látkou obsaženou v shiitake je eritadenin (purinový alkaloid), u kterého byla prokázána protivirová aktivita a který snižuje hladinu cholesterolu v krevním séru, a to jak u pokusných zvířat, tak i u člověka. Doporučená denní dávka je 6-16 g sušené houby nebo 60 - 160 g v čerstvém stavu (Váňa 2003).

V kuchyni 

Houba jsou vhodné na přípravu špízů, kdy kouskami hub prokládáme maso a zeleninu. Dvě tři plodnice nadrobno nakrájené dovedou zajímavě ochutit dušenou rýži jako přílohu pokrmu asijské kuchyně a výborné jsou také houby pro ochucení šťávy z hovězí nebo vepřové pečeně.

Prodej:  Sadby   Substráty   Recepty  Pěstitelská poradna